Legitimnost

Společenské Vědy

2022

Vysvětlujeme, co je legitimita, jak se liší od legality a proč ji lze ztratit. Také legitimita moci.

Legitimita je princip přijetí dané autority.

Co je legitimita?

V zákon a společenské vědy, říká se, že něco je legitimní, když je to dáno spravedlivě, správně, v souladu s tím, co je stanoveno v zákon a co je přijímáno lidmi. Jinými slovy, legitimita činu závisí na tom, jak moc je akceptován a uznáván lidmi jako správný, spravedlivý a v souladu s obecným právem, bez nutnosti použití nátlaku nebo násilí.

Můžeme tak hovořit o legitimitě a vláda, například od a autorita nebo soudní rozhodnutí, nebo můžeme odkázat na legitimitu a spiknutí v rámci diskuse. Ať je tomu jakkoli, „legitimitu“ lze považovat za princip akceptace dané autority.

Podle právní teorie legitimita aktu nutně znamená, že má tři vlastnosti:

Stačí, aby kterýkoli z těchto tří prvků selhal, aby jednání přestalo být legitimní, nebo alespoň mělo pochybnou legitimitu. Pokud například autorita není legitimní, nejsme skutečně povinni ji poslouchat.

Rozdíl mezi legalitou a legitimitou

Slovo legitimní pochází z latiny legitimní, odvozený od zákony („zákon“) a je to přídavné jméno, které má v našem jazyce podle Slovníku jazyků dva hlavní významy: „V souladu se zákony“ a „zákonný nebo spravedlivý“.Jinými slovy, legitimita je zároveň přiměřenost něčeho k zákonu, ale také k tomu, co je považováno za legální a spravedlivé, jelikož obě věci nemusí být úplně stejné.

Vezměme si to příklad: v nacistickém Německu za druhé světové války byli Židé legálně zbaveni všech občanských práv a nuceni k otrocké práci v koncentračních táborech.

Stalo se tak legálně, tedy prostřednictvím zákonů, které byly diktovány nacistickou vládou Adolfa Hitlera, ale nebylo to legitimní jednání tváří v tvář lidským právům a tomu, co většina světa považovala a dnes považuje za spravedlivé, zákonné resp. opravit. Z toho důvodu byli ti, kteří přežili nacistickou válku, souzeni a odsouzeni ve slavných norimberských procesech.

Dalším možným příkladem tohoto rozdílu jsou diktátorské režimy, které dosáhnou moci demokratickým cvičením: prezident se dostane k moci většinou hlasů a jakmile se u moci, změní zákony země podle svého uvážení a zůstane u moci navždy.

No, příkaz toho prezidenta bude legální, protože se řídí tím, co stanoví zákony (které sám navrhl), ale ztratil svou původní legitimitu, protože porušil pravidla demokratické hry a stal se diktatura .

legitimitu moci

Legitimita je pro výkon velmi důležitá umět v rámci společnosti civilizovaný. Stanovují postupy, pravidla a parametry pro definování a sledování těch, kdo mají moc, zejména pak Stav, protože to druhé je instituce odpovědný za tvorbu a prosazování zákonů.

Ti, kdo porušují normy definované společností, ztrácejí legitimitu, přestože jsou nominálně u moci. V důsledku toho si pro společnost nezaslouží, aby byli posloucháni, a tak mohou také ztratit svou moc.

Když je stát nucen vynutit si poslušnost většiny svých občanů násilím nebo nátlakem, tento stát obecně ztratil svou legitimitu, protože občanů svou autoritu již nepovažují za platnou. Jinými slovy, moderní státy vyžadují určitou rezervu konsensus mezi obyvatelstvem, aby se mohli pokojně rozhodnout, kdo bude vykonávat moc.

Bez zákonnosti bychom žili podle práva nejsilnějšího, kde mocní přebírají kontrolu a jejich autorita je vnucována silou. Nebo by nám chyběl sociální pakt a každý by poslouchal jen moc, která se mu hodí, což vede ke společenskému chaosu.

Příčiny ztráty legitimity

Orgán může ztratit svou legitimitu kvůli mnoha specifickým faktorům, jako jsou:

  • nelegitimnost původu. Moc, které je dosaženo nelegitimními prostředky, které společnost neuznává ani neschvaluje (např hit státu, podvodné volby atd.), je nelegitimní již od svého původu.
  • Korupce a neefektivnosti. Když se autorita vzdá úkolů, které se od ní očekává, že bude plnit, nebo se prostě oddá prospěchu lidem, kteří drží moc, jejich legitimita se obvykle sníží nebo ztratí, protože moc nevyužívají k tomu, co by měli.
  • Opuštění pravidel hry. Pokud úřad poruší pravidla hry, využije své pravomoci zůstat ve funkci, zvýhodňuje jednotlivce nebo za jiným účelem, který není považován za platný a spravedlivý, ztratí před lidmi legitimitu.
  • Ukázka neschopnosti k moci. Když mocní nebo úřady projevují nevyzpytatelné, zločinné, nemorální nebo nezodpovědné chování, které je v očích jejich stoupenců diskredituje, jejich vůle velet je oslabena a je pravděpodobné, že budou tak či onak neuposlechnuti a odstraněni. od moci.

Každá lidská skupina a každý právní rámec uvažuje o konkrétních případech a opatřeních, která mají být uplatněna v případě, že úřad ztratí legitimitu a je nutné zvolit nový.

sociální legitimita

O sociální legitimitě se často mluví jako o formách kolektivního souhlasu, kterého se dostávají jednotlivci, organizace nebo iniciativy, které jsou daleko od politické moci.

Sociální legitimita je tedy ekvivalentní vizi a souhlasu zbytku skupiny, tedy tomu, jak je společnost ochotná uznat organismus, entitu nebo specializovaný hlas. Společenská legitimita se od politiky liší v tom, že neexistují žádné agentury nebo instituce, které by ji spravovaly, ale spíše závisí zcela na ocenění kolektivu.

Například mezinárodní organizace jako např OSN byli svědky ovlivnění jejich mezinárodní sociální legitimity, když nebyli schopni zabránit mocným zemím, jako jsou Spojené státy, v invazi do několika blízkovýchodních národů na začátku 21. století.

Pro tuto mnohostrannou organizaci nebyla vojenská intervence oprávněná. Jeho autorita však nebyla dostatečná, aby tomu zabránila, takže od nynějška byla jeho společenská legitimita mezi společnostmi třetího světa snížena.

!-- GDPR -->