• Co je skok do dálky?
• Historie skoků do dálky
• Pravidla skoku do dálky
• Míra skoku do dálky
• Skok do dálky bez hybnosti
• Aktuální světový rekord ve skoku dalekém

Vysvětlíme, co je skok daleký v atletice, jeho historii, pravidla a způsoby měření. Také jaký je aktuální světový rekord.

Skok do dálky končí na vyhlazeném písku, kde je zanechána stopa.

Co je skok do dálky?

Skok do dálky nebo skok délka je důkazem Atletika která je součástí olympijské hry, a to jak ve své ženské, tak mužské verzi. Sportovci se snaží pokrýt co největší množství vodorovné plochy po skoku hybnosti, tedy skoku na konci sprintu.

Pád bývá zahlazen vyhlazeným pískem, na kterém závodníci zanechávají stopy, aby rozhodčí mohli později měřit ujetou vzdálenost.

Ve sportu se skok daleký skládá ze tří fází nebo etap, které tvoří technika atletický:

• Fáze kariéry. Ve kterém závodníci běží maximální rychlostí po povrchu 16 až 20 metrů (50 v olympijských soutěžích), aby při přípravě na skok zabrali co nejvíce čistoty a trhnutí.
• Impulzní fáze. Ve kterém se sportovec snaží tlačit, to znamená skákat vertikálně, aniž by ztratil čistotu a trhnutí nahromaděné během závodu, aby v další fázi dosáhl dobré rychlosti. K tomu je obvykle předposlední krok proveden déle než zbytek a poslední krátký krok pro skok.
• Fáze suspenze. Také nazývaná „fáze letu“ je fáze, ve které se sportovec nachází vzduch, od skoku až po pád do písku, ve kterém ideálně pokryje pořádnou část země. Tato fáze vrcholí, když se první část vašeho těla dotkne já obvykle, zanechávající značku, která je považována za bod měření. Je však třeba dávat pozor na předklon trupu, protože ruka zanechaná vzadu zpozdí značku posuzovanou rozhodčími o centimetry.

Historie skoků do dálky

Skok daleký byl součástí starověkých olympijských her od roku 708 před naším letopočtem.

Skok daleký patří mezi olympijské disciplíny od svého vydání v Aténách z roku 1896, tedy od prvního novodobého vydání. Ženská verze skoku dalekého se však poprvé v historii praktikovala na olympijských hrách v Londýně v roce 1948.

Na druhou stranu existují důkazy, že se to praktikovalo již na olympijských hrách Starověkz roku 708 n.l. C., v rámci testu známého jako pětiboj. Zpočátku sportovci starověku prováděli skok s malými činkami nebo závažím, které se dnes nepoužívají.

Skok daleký je však jednou z olympijských disciplín, která se s absolvováním soutěže změnila nejméně počasí. Současná technika se začala používat v roce 1925 a jejím největším exponentem byl severoamerický Hart Hubbart s rekordem 7,89 metru, který trvalo 10 let, než ho překonal Američan Jesse Owens, který dosáhl 8 metrů.

Pravidla skoku do dálky

Skok daleký bude považován za neplatný za předpokladu, že sportovec:

• Skočte po štítku nebo vzletové značce, která označuje, kde se má seskok uskutečnit.
• Upravte nebo se dotkněte stop, které zanechalo jeho tělo v písku.
• Dělejte točící kola nebo piruety, nebo si vezměte více času, než je stanoveno.
• Zanechává stopy na okolním terénu, blíže k prostoru vzletu než vlastní značka na písku.

Míra skoku do dálky

Po změření vzdálenosti od značky se písek urovná pro dalšího soutěžícího.

Měření ujeté vzdálenosti se provádí od skákací plošiny k nejbližšímu okraji značky zanechané v písku, bez ohledu na to, která část těla ji opustila. K tomu se používá svinovací metr a po provedení měření se písek opět urovná pro dalšího soutěžícího.

Každý sportovec má tři skoky, tedy tři různé příležitosti, z nichž se bere v úvahu nejlepší výsledek. V případě nerozhodného výsledku určí vítěze druhý nejlepší pokus.

Skok do dálky bez hybnosti

Skok daleký bez impulsu nebo skok daleký bez impulsu je test podobný dosud popsanému, který se poprvé praktikoval na olympijských hrách v Paříži v roce 1900 a zůstal v platnosti během následujících tří ročníků: San Luis 1904, Londýn 1908 a Stockholm 1912, stejně jako na Intercalated Games v Aténách v roce 1906.

Vyznačoval se stejnými pravidly pro běh ve skoku dalekém, ale v tomto případě se sportovec postavil před písčinu a musel skočit bez jakéhokoli impulsu, s nohama u sebe a ztuhlým tělem. Velkým vítězem v této verzi byl Američan Ray Ewry, vítěz čtyř zlatých medailí.

Aktuální světový rekord ve skoku dalekém

Galina Chistiaková drží ženský světový rekord od roku 1988.

V současné době patří světový rekord ve skoku dalekém těmto sportovcům:

• Mike Powell (Spojené státy americké) s 8,95 metry, získaný v Tokiu 1991.
• Galina Chistiaková (Sovětský svaz) s 7,52 metry, získaný v Leningradu 1988.