Vysvětlujeme, co je to hmat, jak funguje a anatomii, která to umožňuje. Také vaše nervové receptory.
Jaký je hmat?
To je známé jako dotek nebo smysl pro dotek pro jeden z pěti smyslů, kterými se lidská bytost (a mnoho dalších zvířat) dokáže vnímat okolní realitu, konkrétně z hlediska Tlak, teplota, tvrdost a textura.
Ze všech smyslů je možná jedním z nejsložitějších na studium, protože nemá specifický orgán, který by zpracovával informace shromážděné z prostředí, ale nervová zakončení, která jsou za něj zodpovědná, jsou rozmístěna po celé naší kůži. Těloa také uvnitř našeho těla.
Hmat je pasivní a stálý smysl, jehož vliv je obtížné izolovat od ostatních smyslů a téměř nemožné jej v každém okamžiku odstranit. Prostřednictvím dotyku neustále vnímáme své prostředí, i když si toho nevšímáme, a tímto způsobem jsme neustále ve střehu před jakoukoli fyzickou, chemickou nebo tepelnou agresí, kterou můžeme trpět: poplašný systém, který signalizuje, kdy jsme v nebezpečí.
Ale zároveň může být dotek zdrojem stimulace příjemný, a proto hraje důležitou roli v socializace. Jak v polibku, tak v objetí, jako při podání ruky nebo v sexuálním vztahu, dotek je prostředníkem mezi naším tělem a tělem druhého. osoba se kterou jsme si vytvořili sociální a citové pouto, které je důležitou součástí impozantního aparátu společnost a kultura.
Stručně řečeno, dotek je klíčovým smyslem pro biologickou existenci, který nám odhaluje naši vlastní trojrozměrnost, to znamená, že nás neustále udržuje ve vědomí prostoru, který zaujímáme, a předmětů, se kterými interagujeme.
Jak funguje hmat?
Dotek je produktem složité sítě nervových zakončení, které procházejí naší kůží a naším tělem a shromažďují smyslové informace týkající se našeho vnějšího prostředí, ale také uvnitř našeho těla.
Díky tomu pociťujeme působení vnějších sil na naše tělo, ale také vnitřně pocity bolesti, pohybu či nepohodlí, kterými tělo vnímá samo sebe.
Tato síť nervů se nachází mezi epidermis a dermis a je tvořena obrovskou armádou různých receptorů, z nichž každý se specializuje na určitý typ stimulů a vjemy. Hmatová citlivost tedy zahrnuje tři různé typy vjemů, které se dostávají do mozku různými nervovými cestami:
- Protopatická citlivost. Je to nejprimitivnější a nejrozšířenější forma doteku, která mezi svými podněty nedělá téměř žádný rozdíl, ale zároveň je nejrychleji vnímatelná. Obvykle se zabývá hrubými nebo nepříliš jemnými podněty, jako je např teplo nebo extrémní chlad, bolest a drsný dotek, které subjekt nedokáže přesně lokalizovat ve svém těle, ale na které okamžitě reaguje.
- Epikritická citlivost. Jde o mnohem rafinovanější formu dotyku, lokalizovanou, exaktní a s vysokou úrovní diferenciace mezi podněty, jako je schopnost rozeznávat tvary a velikosti. Aby se normálně projevila, musí do určité míry inhibovat protopatickou citlivost.
- Termoanalgetická citlivost. Jde o hmat spojený s teplotou (tepelná citlivost) a bolestí (algická citlivost).
Ve všech třech případech jsou nervové podněty shromažďovány příslušnými nervovými zakončeními a přenášeny různými cestami (nervovými kanálky) do mozku, kde jsou zpracovávány a vzniká reakce. V tomto hraje mícha zásadní roli při centralizaci různých smyslových podnětů.
Anatomie dotyku
Každá vrstva kůže hraje specifickou roli při hmatovém vnímání.Kůže se skládá z několika vrstev tkáně různé povahy, které hrají různé role v hmatovém vnímání. Tyto vrstvy jsou:
- Epidemie. Je to nejvzdálenější vrstva kůže, kterou obvykle vnímáme pouhým okem, a která funguje jako ochranný, voděodolný obal pro zbytek vrstev lidského těla. Je to místo, kde se hromadí melanin, pigment, který nás chrání před UV zářením a dává naší pokožce její barvu, a také se zde nacházejí první dotekové receptory.
- Dermis. Je to nejhlubší vrstva kůže, která leží pod epidermis a obsahuje hojné krevní cévy, mazové a potní žlázy a většinu hmatových receptorů a jejich příslušných nervových zakončení. Navíc je to vrstva, která má na starosti náhradu odumřelých buněk epidermis.
- Podkožní tkáň. Ještě hlouběji v našem těle jsou tkáně, které jdou pod kůži, tvořené tuky (které fungují jako izolanty a jako polštáře chránící vnitřní tkáně) a také pojivovými tkáněmi, které drží všechny ostatní tkáně a orgány pohromadě. Na této úrovni jsou nejhlubší dotykové receptory, z nichž mnohé jsou zodpovědné za vnitřní vnímání těla.
Nervové receptory
Nervové receptory v kůži mohou být tří typů v závislosti na hmatových informacích, na které jsou citlivé a které přenášejí do Centrální nervový systém. Můžeme tedy mluvit o:
Termoreceptory, zodpovědné za vnímání změn vnější teploty a také kontaktu se studenými nebo teplými povrchy.
Nociceptory, zodpovědné za produkování bolesti, tedy za zachycení nepříjemných nebo potenciálně škodlivých podnětů, a přenášející poplach do nervového systému.
Mechanoreceptory, zodpovědné za vnímání pohybu, tlaku a dalších forem a sil v kontaktu s pokožkou. Mohou být zase pěti různých typů:
- Paciniho tělíska, zodpovědná za vnímání rychlých vibrací a hlubokého mechanického tlaku, jsou několik milimetrů dlouhá a aktivují se pouze na začátku a na konci mechanické stimulace. Jsou zvláště četné v rukou, nohou a pohlavních orgánech, ale také v pojivové tkáni a mnoha membránách.
- Ruffiniho krvinky, zodpovědné za vnímání a identifikaci pocitů tepla a kontinuální nebo hluboké deformace kůže, jsou zvláště citlivé na změny uvedených podnětů. Jsou malé a hojné a nacházejí se v hluboké dermis a pojivových tkáních, s výjimkou povrchu kůže na dorzální straně rukou.
- Krauseho tělíska, menší a jednodušší než tělíska Paciniho, se nacházejí v hluboké dermis kůže, ale také v submukózních tkáních nosu, očí, úst, genitálií a dalších podobných oblastech. Dříve se mělo za to, že jim jde o vnímání chladu, dnes se přesně neví, jaký typ podnětů registrují.
- Meissnerova tělíska, zodpovědná za vnímání měkkého doteku, tedy vibrací pod 50 Hz, jsou receptory s velmi rychlou aktivitou a obrovskou citlivostí, umístěné v povrchové oblasti dermis. Jakmile jsou aktivovány, vykazují mez tolerance nebo pokles aktivity tváří v tvář neustálé stimulaci, a proto po chvíli přestaneme vnímat například oblečení, které máme na sobě.
- Merkelovy disky, nazývané také taktilní kopule, jsou souborem mechanoreceptorů nacházejících se mezi sliznicí a kůží, které jsou určeny k vnímání tlaku a textur. Jsou to některé z nejakutnějších a nejcitlivějších receptorů v kůži, které jsou schopny získat velmi podrobné informace o příslušných stimulech.
Péče o hmat
K péči o hmat je nutné, přesněji, pečovat o Zdraví kůže a sliznic těla. To se provádí pomocí úvah, jako jsou následující:
- Udržujte pravidelnou hygienu pokožky a citlivých tkání koupáním a sušením, ale vyvarujte se používání invazivních, dráždivých nebo nadměrných chemikálií.
- Chraňte pokožku před dehydratací nanášením hydratačních krémů nebo konzumací velkého množství vody a chraňte ji před ultrafialovým zářením pomocí opalovacích krémů nebo jednoduše kontrolováním vystavení slunci.
- Nevystavujte pokožku chemikáliím, dráždivým látkám, palivům nebo jiným reakcím, které mohou zničit nebo oslabit epidermis.
- Jezte potraviny bohaté na vitamíny A a D.