správní akt

Zákon

2022

Vysvětlíme, co je to správní akt, jeho druhy, náležitosti a příklady. Také, ve kterých případech jsou neplatné a jaké jsou jejich účinky.

Správní akt ukládá vůli státního orgánu.

Co je to správní zákon?

Obvykle se správním aktem rozumí jakékoli prohlášení nebo prohlášení veřejné moci z a Stav obdařeni správními pravomocemi vnucovat svou vůli právům, svobody nebo zájmy jiných veřejných či soukromých subjektů, které tvoří život v národ.

Jinými slovy jde o právní úkony, kterými státní orgán projevuje jednostranným, vnějším a konkrétním způsobem vůli rozhodnout o konkrétní věci.

Veřejné pravomoci lze v konkrétní věci ukládat správními akty, pokud se odehrávají v rámci ustanovení právního řádu, tedy jsou dány v souladu s ustanoveními Ústavy. Správní akty se proto mohou v jednotlivých zemích a od různých zemí lišit legislativa v legislativě.

Druhy správních aktů

Administrativní úkony jsou klasifikovány podle segmentace, kterou provedl Gabino Fraga, podle následujících kritérií:

  • Podle jeho povahy. S přihlédnutím k vůli toho, kdo správní úkon provádí, lze hovořit o právní úkony (pokud upravíte zákon nebo způsobuje vliv na to, co reguluje) nebo věcné nebo exekuční úkony (pokud provádí neprávní přiřazení veřejná správa).
  • Podle vůle, která to dovolí. S přihlédnutím k odpovědným orgánům můžeme mluvit o jednostranné akty (pokud se týkají pouze instituce která je vyzařuje), nebo vícestranné akty (Pokud vyjadřují vůli dvou nebo více veřejných orgánů).
  • Podle vztahu vůle a zákona. S přihlédnutím ke způsobu, jakým souvisí s právem, mohou být správní akty povinný nebo propojeno (Musíte dodržovat to, co ukládá zákon bez prostoru pro jednotlivá rozhodnutí), nebo mohou být diskreční (Dotčená osoba má určitý prostor pro rozhodování).
  • Podle oblasti jejich působení. S přihlédnutím k tomuto kritériu můžeme rozlišovat mezi správní akty vnitřní (upravují vnitřní fungování práva ve správě) a vnější správní akty (Zahrnují způsob, jakým stát nařizuje a kontroluje vnitřní akty).
  • Podle jeho účelu. S přihlédnutím k důvodu, proč se provádějí, můžeme mluvit předběžné správní úkony (umožnit nebo usnadnit úkony veřejné správy), správní akty rozhodnutí (jednostranné projevy vůle, kde je zaznamenána změna subjektivního a konkrétního právního stavu), popř správní úkony exekuce (Ti, kteří zavazují k plnění přijatých usnesení).
  • Podle koho je to určeno. S přihlédnutím k tomu, kdo je za správní akt odpovědný, můžeme mezi nimi rozlišovat obecné povahy (pokud jejich příjemci nejsou určeni) a ti z singulární postava (směrováno na konkrétního příjemce).

Náležitosti správního aktu

Každý správní akt se skládá z řady prvků, které jej odlišují od ostatních, a kterými jsou:

  • Předmět. Konkrétní orgán, který formuluje prohlášení vůle jménem státu, pokud to spadá do jeho pravomocí stanovených ústavou.
  • Kompetence. Množství umět zda subjekt disponuje v rámci shody veřejné moci a zda jej zmocňuje k provedení správního úkonu, či nikoli.
  • Vůle. Objektivní nebo subjektivní záměr, se kterým je správní akt prováděn.
  • Objekt. To, na co dopadá správní akt, a to musí být fyzicky pravdivé a právně možné.
  • Důvod. Důvod právního úkonu.
  • Za zásluhy. Míra přiměřenosti správního aktu s ohledem na zásadu přiměřenosti prostředků a cílů.
  • Tvar. Aktualizace správního aktu, tedy vnější tvorba aktu.

Příklady správních úkonů

Správní akty mohou určit veřejné úřady pro různé zaměstnance.

Příklady správních aktů mohou být:

  • Přiznávat nebo odmítat důchody přírodní lidé.
  • Jmenovat zaměstnance nebo uchazeče do veřejné funkce.
  • Udělovat koncese na komercializaci (import nebo export).
  • Udělujte licence nebo výjimky z daně.

Neplatnost správního aktu

O nicotnosti ve věcech správního aktu se hovoří tehdy, když k němu dojde bez dostatečných zákonných záruk k jeho legitimizaci, nebo když odporuje tomu, co je stanoveno v právním řádu.

V těchto případech může státní orgán prohlásit svou neplatnost, výslovně nebo konkludentně, a následně zrušit její účinky (neretroaktivní neplatnost) nebo zrušit její účinky až do dne jejího oslavy (retroaktivní neplatnost). Na druhou stranu může být neplatnost prohlášena zcela nebo částečně, v závislosti na původní vadě, na kterou se vaše existence dal vzniknout.

Účinky správního aktu

Konkrétní účinky správních aktů v zásadě závisí na tom, co je stanoveno v právním řádu a na čem samotný akt zamýšlí.

Správní akty tak vyvolávají právní účinky, které mohou sahat od udělení nebo zrušení práv až po rušení rozhodnutí jiných orgánů, které vyžadují dodržování chování, atd. Tyto účinky jsou obvykle okamžité a stát bude odpovědný za zajištění souladu.

Správní skutečnost a správní akt

Rozdíly mezi správní skutečností a správním aktem nejsou vždy zřejmé. Správní akt je v zásadě projevem vůle veřejné správy. Zakládají a zanikají práva, upravují právní řád ve věci a vyvolávají právní účinky. Například zadání výběrového řízení a podnikání soukromé postavit most.

Naopak správní skutečností je právní skutečnost, která se odehrává bez vůle řízení, ačkoli ve vztahu k němu vyvolávají právní účinky. Právní událost je, jak známo, něco, co nastane, ale má dopad na právní realitu její působnosti.

Právní události se odehrávají mimo správu, i když mají také právní důsledky. Například samotná stavba mostu naplánovaná firmou.

Reference:

  • „Administrativní akt“ na Wikipedii.
  • „Administrativní akt“ v LAWi, Online Legal Encyclopedia (Argentina).
  • "Správní akt" v Právní encyklopedii.
  • „Zákon a administrativní postup“ od Fernándeze Ruize, Jorge, v právním archivu Národní autonomní univerzity v Mexiku (UNAM).
  • Správní akty na Encyclopedia.com.
  • Správní právo v The Encyclopaedia Britannica.
!-- GDPR -->