Vysvětlíme, jaké jsou znaky trestného činu, jak jsou klasifikovány, jaký je mezi nimi vztah a charakteristiky každého z nich.
Jaké jsou znaky trestného činu?
Podle Obecné teorie zločin, znaky trestného činu nebo znaky trestného činu jsou soubor základních charakteristik a složek, které tvoří každý trestný čin. Skrze ně je možné ji studovat, prostřednictvím strukturálního rozkladu.
Tyto prvky nejsou nezávislé. Ve skutečnosti je v každém konkrétním případě zohledňují soudci nebo orgány pověřené vydáním trestního rozsudku.
Neexistuje přesný a univerzální konsensus ohledně toho, jaké jsou prvky trestného činu, protože v tomto ohledu existují rozdíly v různých judikatura zemí. Ty jsou klasifikovány jako pozitivní nebo negativní v závislosti na tom, zda vedou k odsouzení nebo zproštění obviněného.
Obecně řečeno, jsou to následující:
- Subjekty trestného činu. The osob nebo jednotlivci podílející se na spáchání trestného činu, a že podle jejich role v něm mohou být:
- Aktivní předmět. Fyzická osoba, která spáchá trestný čin.
- Pasivní předmět. Osoba, která je obětí trestného činu, ať už jde o osobu osobní (fyzickou osobu) nebo osobu neosobní (právnická osoba nebo morální).
- Působení zločinu. Každý trestný čin zahrnuje dobrovolný čin nebo opomenutí spáchané jednotlivcem (actus reus), a to vede k trestnému činu. Takové jednání musí být úmyslné, dobrovolné a vědomé, aby se náměsíčný, duševně nemocný nebo člověk v bezvědomí neprovinil spáchaným jednáním nebo opomenutím, ani epileptik netrpěl křečemi svého těla.
- Typickost zločinu. Říká se tomu „typičnost“ k přiměřenosti akce k trestným činům typickým pro zákon, tedy k tomu, o jaký druh trestného činu se jedná, jaké jsou jeho znaky a prohibiční prvky atp. Nakonec vše, co je nezákonné, musí spadat pod zákon.
- Nezákonnost trestného činu. Když mluví o „nezákonnosti“, odkazuje na pravý opak že jo: že čin je v podstatě v rozporu s legální systém aktuální. Trestné činy jsou tedy protiprávní činy, prohlášené za takové ve srovnání s tím, co se předpokládá v právním systému národ. Protiprávní události postrádají možné ospravedlnění, protože porušují a Právní norma explicitní.
- Vina zločinu. V tomto případě se jedná o psychický vztah pachatele trestného činu vzhledem ke spáchanému skutku, a to podle čtyř obecných forem zavinění resp. odpovědnost:
- Nerozvážnost. Spáchat zločin činem, být schopen udělat více, aby se mu vyhnul.
- Nedbalost. Páchání trestného činu nečinností.
- Nevhodnost. Páchání trestného činu kvůli nedostatku znalost minimum nutné k tomu, co bylo uděláno.
- Nedodržování předpisů. Nastává, když jsou porušena známá pravidla (proto upadnou do lehkomyslnosti) nebo když víme, že existují předpisy, jsou neznámé (upadají tedy do nedbalosti).
- Potrestání zločinu. Tento prvek, o kterém se v některých právních řádech hodně diskutuje, předpokládá existenci zdanitelného penále, jakmile byly prokázány ostatní znaky trestného činu v daném případě.