Vysvětlíme, co je konjunktiv a jaká je konjugace v každém jeho slovesném čase. Také příklady ve větách.
Co je to konjunktiv?
v gramatika, je známá jako konjunktivní nálada k jednomu z konjugačních vzorců slovesa mnoha jazyků, zvláště těch indoevropského původu, jako je španělština, spolu s orientační a do rozkazovací způsob.
Na rozdíl od posledních dvou, které resp reality nebo dávat pokyny, konjunktiv slouží k vyjádření výroků hypotetický, nejisté, jako jsou přání, šance nebo možnosti, ať už jsou imaginární a abstraktní, nebo se staly skutečností.
Konjunktiv například používáme, když říkáme, že „to chci no tak zítra "," doufám poslouchat dobrý "nebo" to jsem rád ty jsi tady". Jak uvidíme, porozumění konjunktivu vyžaduje jistou jemnost, zejména proto, že jej lze nalézt jako pomoc s jinými verbálními způsoby, jako je imperativ, když říkáme fráze jako „Ne mluvit toho ", nebo kondicionálu, když říkáme něco jako" bych pil jen kdyby koupili bychom další sklenici“.
Jak bylo vidět, je velmi běžné, že se konjunktiv objevuje v vedlejší věty nebo vedlejší věty, po spojky Co že, Ano, i kdyby, mimo jiné. Stejně jako indikativní způsob má seznam různých konjugací v závislosti na slovesném čase a osobě slovesa.
Slovesné časy konjunktivu
Konjunktiv, jako orientační, se konjuguje podle dvou typů slovesných časů: časování prostého a času složeného, podle toho, zda používají pomocné sloveso „mít“. Tyto časy jsou:
- Současnost, dárek. Používá se k označení akcí nebo přání, které se ještě neuskutečnily, mohou nastat nebo ještě neskončily. Konjugace konjunktivu v tomto čase se řídí následujícím pravidlem (liší se v nepravidelná slovesa):
| Slovní osoba | Slovesa končící na -ar | Slovesa končící na -er nebo -ir |
|---|---|---|
| 1. jednotné číslo (I) | -e (mluvil jsem, mluvit) | -do (napít se, na pití; žít žít) |
| 2. jednotné číslo (vy) | -je (mluvit) | -tak jako (napít se; naživu) |
| 2. jednotné číslo (vy) | -e (mluvil jsem) | -do (napít se; žít) |
| 3. jednotné číslo (on / ona) | -e (mluvil jsem) | -do (napít se; žít) |
| 1. množné číslo (my) | -emos (Promluvme si) | -Amos (Pojďme pít; pojďme žít) |
| 2. množné číslo (vy) | -v (mluvit) | -an (napít se; žít) |
| 3. množné číslo (oni / oni) | -v (mluvit) | -an (napít se; žít) |
- Nedokonalá nebo souběžná minulost. Používá se k vyjádření nedokončených minulých nebo budoucích akcí, předpokládaného nebo nereálného typu, obecně omezených kontextem nebo časovými značkami věty. Konjugace probíhá podle následujícího pravidla:
| Slovní osoba | Slovesa končící na -ar | Slovesa končící na -er nebo -ir |
|---|---|---|
| 1. jednotné číslo (I) | -ara nebo -ase (mluvit k, mluvit) | -iera nebo -iese (pil, pil; žít, žil) |
| 2. jednotné číslo (vy) | -aras nebo -ases (budete mluvit, budete mluvit) | -ieras nebo -ieses (pil bys, pil bys; žil bys, žil by) |
| 2. jednotné číslo (vy) | -ara nebo -ase (mluvit k, mluvit) | -iera nebo -iese (pil, pil; žít, žil) |
| 3. jednotné číslo (on / ona) | -ara nebo -ase (mluvit k, mluvit) | -iera nebo -iese (pil, pil; žít, žil) |
| 1. množné číslo (my) | Pojďme nebo pojďme (mluvili bychom, Promluvme si) | -byli nebo -iesemos (pili jsme, pili; žili jsme, žili jsme) |
| 2. množné číslo (vy) | -aran nebo -asen (budou mluvit, mluvíš) | -iera nebo -iesen (by pil, pil; žil by, žít) |
| 3. množné číslo (oni / oni) | -aran nebo -asen (budou mluvit, mluvíš) | -iera nebo -iesen (by pil, pil; žil by, žít) |
- Perfektní napětí. Toto je první složený čas v seznamu, vytvořený pomocí pomocného "mít" konjugovaného v přítomném čase konjunktivu a poté hlavního slovesa v příčestí (-ado, -ido). Používá se k subjektivnímu vyjadřování se k činům, které se právě staly v čase, např.: „To jsem rád přišel jsi"Nebo" nemůžu uvěřit, že to vím zamilovali se“. A tak:
| Slovní osoba | Sloveso haber v přítomném konjunktivu |
|---|---|
| 1. jednotné číslo (I) | je |
| 2. jednotné číslo (vy) | buk |
| 2. jednotné číslo (vy) | je |
| 3. jednotné číslo (on / ona) | je |
| 1. množné číslo (my) | nech nás mít |
| 2. množné číslo (vy) | mít |
| 3. množné číslo (oni / oni) | mít |
- Předminulý. Stejně jako v předchozím případě se jedná o složený čas, který používá pomocné „mít“, tentokrát však konjugované podle pravidla minulého imperfekta nebo kopreteritu, za nímž následuje hlavní sloveso v příčestí (-ado, -ido). V tomto případě se používá k vyjádření k nereálným nebo hypotetickým situacím minulosti, které se již staly a jsou daleko od přítomnosti mluvčího, jako v: „Lepší známku by mělo, kdyby Studoval bych"Nebo" Když jsem dorazil, byl jsem překvapen, že jsi to by bylo již ze strany“. Toto je konjugace:
| Slovní osoba | Sloveso mít v minulém imperfektu konjunktivu |
|---|---|
| 1. jednotné číslo (I) | měl, měl by |
| 2. jednotné číslo (vy) | měl by, měl by |
| 2. jednotné číslo (vy) | měl, měl by |
| 3. jednotné číslo (on / ona) | měl, měl by |
| 1. množné číslo (my) | měli bychom, měli bychom |
| 2. množné číslo (vy) | měl by, měl by |
| 3. množné číslo (oni / oni) | měl by, měl by |
- Jednoduchá budoucnost. Používá se k vyjádření hypotetických situací nebo akcí, které ještě nenastaly, zejména pokud podléhají podmínkám.
| Slovní osoba | Slovesa končící na -ar | Slovesa končící na -er nebo -ir |
|---|---|---|
| 1. jednotné číslo (I) | -jsou (budu mluvit) | -iere (bude pít; bude žít) |
| 2. jednotné číslo (vy) | -ares (mluvit) | -ieres (pijete; budeš žít?) |
| 2. jednotné číslo (vy) | -jsou (budu mluvit) | -do (bude pít; bude žít) |
| 3. jednotné číslo (on / ona) | -jsou (budu mluvit) | -do (bude pít; bude žít) |
| 1. množné číslo (my) | -budeme (promluvíme si) | -budeme (budeme pít; budeme žít) |
| 2. množné číslo (vy) | -jsem (mluvit v) | -ieren (bude pít; budou žít) |
| 3. množné číslo (oni / oni) | -jsem (mluvit v) | -ieren (bude pít; budou žít) |
- Perfektní budoucnost. Opět jde o složenou formu (s pomocným „mít“) prostého budoucího času, obecně podmíněné nebo ústupkové použití, velmi vzácné a redukované více než cokoli na právní jazyk. Používá se pro možné budoucí situace, které implikují nějaký důsledek nebo vztah, a jsou tvořeny spojením pomocného v budoucím prostém a hlavního slovesa v příčestí (-ado, -ido). A) Ano:
| Slovní osoba | Sloveso haber v budoucím jednoduchém konjunktivu |
|---|---|
| 1. jednotné číslo (I) | tady je |
| 2. jednotné číslo (vy) | měl bys? |
| 2. jednotné číslo (vy) | tady je |
| 3. jednotné číslo (on / ona) | Měl by |
| 1. množné číslo (my) | měli bychom |
| 2. množné číslo (vy) | měl by |
| 3. množné číslo (oni / oni) | měl by |
Příklady vět s konjunktivem
Zde jsou některé věty jako příklad použití konjunktivu:
- Nechte vyznamenaného mluvit!
- Kéž bys se mnou měla více trpělivosti, mami.
- Nemýlil bych se, kdybych tě poslouchal dříve.
- Snad vyhrajeme v loterii.
- Ať jdete kamkoli, dělejte, co vidíte.
- Hledám ženu, která dobře tančí tango.
- Ach, chudák, který mluví špatně o královně!
- Kdyby pořádně zazpíval, cena by byla jeho.
- Potřebuji, abys mi přinesl kufřík domů.
- Ať se vám výlet vydaří!
- Všichni chceme, abyste si nás vybrali do své skupiny.
- Kdo odmítne kolaborovat se spravedlností, bude považován za kolaboranta.
- Kdyby tak byl v letadle doktor!
- Ať to byli kdokoli, byli to vaši přátelé.
- Kdybyste přijali můj návrh, dnes bychom byli rádi.
- Byl bych rád, kdyby tě dnes rodiče nehledali.