• Jaké jsou výrobní prostředky?
• Výrobní prostředky v marxismu
• Kapitalistické výrobní prostředky
• Socialistické výrobní prostředky

Vysvětlíme, jaké jsou výrobní prostředky a jaké existují druhy. Navíc kapitalistická a socialistická vize výrobních prostředků.

Montážní linka továrny je součástí výrobních prostředků.

Jaké jsou výrobní prostředky?

Výrobní prostředky jsou ekonomické zdroje, nazývané také fyzický kapitál, které umožňují vykonávat nějakou práci produktivní povahy, jako je výroba předmětu spotřeba, nebo poskytnutí a servis.

Tento pojem zahrnuje nejen peníze, ale také přírodní zdroje (surovina), Energie (elektrický, obecně), dopravní sítě, stroje, nástroje, továrny a vše potřebné k udržení chodu výrobního okruhu. Nezaměňovat s způsoby výroby, což jsou konkrétní způsoby, kterými a společnost organizuje jejich ekonomické aktivity.

Výrobní prostředky lze rozdělit podle jejich účasti na výrobním procesu do dvou typů:

• Prostředky přímé účasti. Provádějí výrobu samy o sobě, díky úsilí společnosti pracovníků (operátoři, dělníci atd.), nářadí a výrobní materiál.
• Nepřímé prostředky účasti. Ty, které nejsou přímo spojeny s výrobou, ale jsou nezbytné pro její úspěšnou realizaci, jako jsou sklady surovin a zpracovaných materiálů, dopravní sítě, obecné služby atd.

Výrobní prostředky v marxismu

Podle filozofické a politické doktríny vytvořené Karlem Marxem je moderní společnost ovládána tou společenskou třídou, která ovládá a vlastní výrobní prostředky. To by bylo podle marxismus, důvod, proč se buržoazie vynořila ze středověku, aby se stala novou vládnoucí třídou, těžící z práce Dělnická třída (proletariát), vyvlastněný a jehož jedinou nabídkou je jeho práceschopnost.

Tímto způsobem se transformace kapitalismus k komunismus navržený Marxem by nastal, jakmile by dělníci byli přesně těmi, kdo ovládali výrobní prostředky místo výrobních prostředků buržoazie která je zneužívala. Říkalo se tomu „diktatura proletariátu“.

Kapitalistické výrobní prostředky

Buržoazie může vykořisťovat dělnickou třídu, která nabízí svou práci.

Podle marxistické teorie je kapitalismus jako systém založen na přivlastňování buržoazií (tzv. soukromý pozemek) výrobních prostředků: továrny, stroje, nástroje, dopravní prostředky a velké kapitály investice. Tím, že tak říkajíc vlastní práci jako takovou, mohou využívat dělnickou třídu, která jim nabízí pracovní síla.

Blaho vykořisťování člověka člověkem spočívá v komercializaci produkty a služby vypracovávané dělnickou prací, získávání výhod, které umožňují nejen udržet stroje v chodu (reinvestice), což zahrnuje vyplácení proletářů plat za odpracovanou hodinu, ale také získat ekonomické přebytky (kapitálový zisk), která slouží k udržení jejich privilegovaného životního stylu.

Kapitalismus by tedy podle Marxe byl skvělým strojem na vykořisťování práce druhých výměnou za plat (peníze), které musí být použity ke spotřebě produktů a služeb nabízených, naopak, jinými dělníky vykořisťovanými postupně další část buržoazie.

Socialistické výrobní prostředky

V socialistickém systému, alespoň teoreticky, protože jej nikdy nebylo možné zajistit uspokojivým provozem, řídí výrobní prostředky sami dělníci, kteří provádějí výrobu, aniž by buržoazie parazitovala na vytvořené nadhodnotě.

Místo pouhého příjmu platu v socialistický systém dělníci dostávají část dosažené výroby, protože neexistují soukromí vlastníci výrobních prostředků, ale patří všem. V praxi to znamená, že výrobní prostředky jsou spravovány společností Stav a jeho produkce zaměřená na uspokojení specifických potřeb společnosti populacespíše než naplňovat ziskový spotřebitelský trh.

V tomto systému by neexistovala žádná nadhodnota, protože výrobní přebytky by šly k samotným dělníkům a potřeba kapitálu v organizované společnosti by mohla být eliminována.