• Co je to přenesený smysl?
• Příklady figurativního smyslu
• Básně s obrazným smyslem
• Obrazný smysl a doslovný smysl

Vysvětlujeme, co je to obrazný smysl jazyka, na jaké kódy reaguje, příklady a jeho použití v poezii. Také doslovný smysl.

Obrazný smysl je součástí kreativního použití jazyka.

Co je to přenesený smysl?

v lingvistika, přeneseném smyslu popř Figurativní řeč je to nedoslovná nebo explicitní interpretace slova nebo fráze, to znamená k jejich metaforickému, kreativnímu nebo „v kódu“ použití. Z tohoto důvodu implikuje obrazový význam slov hledání skrytého významu, který není zjevný, který lze nalézt pomocí představivosti nebo uchýlením se k tradice kulturní odrážející se v jazyce.

Obrazový smysl je velmi běžný v našem použití Jazyk verbální, a není výhradní pro literární nebo básnická díla, jako je např básně, verše nebo písně. V každodenní řeči používáme mnoho výrazů, které nejsou doslovné, to znamená, že se skládají z metaforického použití slova, kterého si náš partner obecně uvědomuje, protože se jedná o běžná místa v jazyce.

Existuje také rozpětí tvořivost povoleno v používání jazyka, což nám umožňuje formulovat vlastní „kódy“ například s našimi přáteli.

Obrazná použití jazyka mohou reagovat na různé „kódy“ v rámci jazyka, jako například:

• Společná místa jazyka. Mnohé pocházejí z dob minulých a ztratily svůj skutečný odkaz, ale nadále existují jako lingvistický obrat, ustálená fráze, jejíž význam stále používáme. Například „dejte vola za vůz“, což je hispánský výraz, který naznačuje, že věci se dělají obráceně.
• Dialekty nebo regionální použití jazyka. Liší se místo od místa. Dokonalým příkladem toho je pojmenování genitálií v různých španělsky mluvících zemích.
• Sociolety nebo slang. Určeno podle sociální třída, městské kmeny nebo různorodé sociální skupiny Obvykle se od sebe odlišují tím, jak mluví. Příkladem toho je jméno dané policii v různých městských kmenech.
• Osobní kreativní využití. Ve kterém nám jazyk umožňuje určitou míru originality při mluvení, možnost vytvořit si vlastní rétorické figury a naše vlastní obrazné smysly. Některým z nich lze porozumět za běhu, jiné od nás budou vyžadovat vysvětlení.

Přenesený smysl může mít různé účely, jako je skrytí zprávy, aby jí třetí osoby nerozuměly, nebo zdůraznění toho, co bylo řečeno, nebo vyjádření něčeho, co je originálním způsobem pociťováno. Tímto způsobem je součástí kreativního využití verbálního jazyka a je také klíčová v jazykolamech, hry slov a verbální zábavy.

S odvoláním na přenesený význam tedy můžeme říci, že „tuhneme k smrti“, aniž by si druhý vykládal, že jsme právě zemřeli na omrzliny, ale že je nám prostě velká zima, ale vyjadřujeme to v nadsázce, abychom zdůraznili zpráva.

Příklady figurativního smyslu

Některé příklady frází s obrazným významem jsou:

• "Chovej se jako zvíře." Výraz, jehož přenesený význam se vztahuje k záchvatu vzteku, rozhořčení, hněvu nebo nějaké emoci násilné povahy: "Maminka šílela, když jsem jí to řekl."
• "Skoč do vody." Výraz, který se běžně nazývá akt svatby: "Zdá se, že Maria a Pedro konečně skočí do vody."
• "Zakousnout kulku."Další konvenční výraz španělského jazyka, jehož přenesený význam je sbírat odvahu nebo odhodlání: "Miguel si udělal velkou věc ze srdce a rozešel se se svou přítelkyní."
• "Spadni z kopačky." Je to další běžná fráze, ve které se v přeneseném smyslu vyjadřuje, že nás někdo nebo něco nepotěšilo: „Pokles ceny ropa Spadli jsme z kopačky."

Básně s obrazným smyslem

Obrazný smysl, jak jsme již řekli, je zvláště běžný v básnickém nebo literárním jazyce, který jej používá jako formu ozdoby a zmocnění, to znamená, aby jeho konkrétní sdělení bylo jedinečné a krásné.

Jediným detailem je, že v některých případech tato kreativní použití jazyka nemají zcela jasný význam, a proto je často považován za poezie jako tajemný žánr, trochu hermetický.

Dále to můžeme pozorovat na několika příkladech převzatých z básní:

• Z „Poema 1“ od Pabla Nerudy:

Ženské tělo, bílé kopce, bílá stehna,
svým postojem odevzdání se podobáš světu.
Mé tělo divokého rolníka tě podkopává
a přiměje syna vyskočit ze dna země.

Obrazný smysl se oceňuje v srovnání ženského těla s „bílými pahorky“ nebo se „zemským dnem“, z něhož syn „vyskočí“, když do něj zasévá básník, který si sám sebe představuje jako „divokého rolníka“, tedy primitivního rolníka. semínko. Verše naráží na sex a erotiku, apelují na venkovský jazyk, na setbu.

• Z „A los jealousos“ od Góngory:

Ó, mlha nejklidnějšího státu,
Pekelná zuřivost, zlý had!
Oh jedovatá skrytá zmije
Ze zelené louky do voňavých ňader!

V tomto případě je obrazné použití založeno více než na čemkoli jiném metafory, když jde o „křestní“ žárlivost: srovnává ji s „mlhou“ (něčím, co nedovolí vidět), s „pekelnou zuřivostí“ (přicházející od ďábla, ze zla), se „špatně narozeným had“ nebo „Jedovatá zmije“ (něco, co vstřikuje jed, trvá nějakou dobu, než se uzdraví, nebo zabíjí postupně).

To vše jsou postavy, které důrazněji popisují, jak se žije žárlivost, která hnízdí v těch nejintimnějších koutech: „...skrytá jedovatá zmije / zelená louka v páchnoucím lůně“.

Obrazný smysl a doslovný smysl

Jak jsme dosud viděli, obrazný smysl je v rozporu s doslovným smyslem, protože ten bere slova a fráze jako nominální hodnotu, explicitně. Doslovný význam je původní, slovníkový význam, bez připouštění her, zvratů nebo metafor.

Podobně, když říkáme něco, co se stalo „doslova“, upozorňujeme účastníka na to, že nepoužíváme metaforu nebo obrazný obraz, ale že se věci staly tak, jak znějí. Například: „jeho otec doslova vyskočil radostí, když ho uviděl“ znamená, že muž skutečně skočil.