• Jaké je politické rozdělení?
• K čemu je politické rozdělení?
• Co by se stalo, kdyby neexistovalo žádné politické rozdělení?
• Mapy s politickým rozdělením

Vysvětlujeme, co je to politické rozdělení, k čemu slouží a příklady na mapách. Také, co kdyby neexistoval.

Politické rozdělení táhne hranice do vnitrozemí a vnějšku země.

Jaké je politické rozdělení?

Politické rozdělení zemí (nebo též správní členění, územní členění či správní vymezení) je způsob, jakým a Stav organizuje, vymezuje a rozděluje své území, čímž vznikají víceméně autonomní politicko-správní celky a také se kreslí řada hranic uvnitř i vně země.

Jinými slovy, politicko-administrativní rozdělení země je způsob, jakým formálně organizuje své území, přičemž rozlišuje mezi geografické oblasti které jej tvoří a způsob, jakým budou osídleny, ovládány, identifikovány atd.

Stejně tak můžeme mluvit o politickém rozdělení a kontinent odkazovat na způsob, jakým různé země, které jej tvoří, identifikují svá území a vytyčují hranice, které je od sebe oddělují.

Politicko-administrativní dělení a kreslení hranic je způsob myšlení, který provází lidská bytost od vynálezu národních států, tedy toho, čemu dnes říkáme „země“: politicko-správní jednotky, které se od sebe odlišují a slouží ke správě části zemského povrchu (tedy území), která patří je historicky.

Když tedy pomyslíme na Mexiko, Francii, Čínu nebo Mosambik, nemáme na mysli pouze a tradice kulturní, náboženské, jazykové a/nebo etnické, ale společenské a politické organizaci, která si na uvedených územích vyhrazuje nejvyšší autoritu, tedy státu.

Každý stát rozděluje své území politicky a administrativně, jak uzná za vhodné: v některých případech tak činí prostřednictvím provincií, kantonů a/nebo gubernií a v rámci nich intendancí, obcí atd.

Tato organizace je nakreslena na Mapa územní přes hranice: pomyslné čáry, které říkají, kde například začíná jedna provincie a končí druhá, nebo říkají, jak daleko sahá území státu, tedy kde začíná a končí území sousedního státu.

K čemu je politické rozdělení?

Politicko-administrativní rozdělení území má zcela jasnou funkci: identifikovat, jak daleko je autorita politický a sociální stát, a instituce nebo vládce, tedy jasně rozlišovat mezi dohodnutými mocenskými zápletkami, aby nedocházelo k nejasnostem resp. konflikty.

Tak jim například zakreslení hranice mezi dvěma sousedními zeměmi umožňuje spravovat jejich zásoby nezávisle, využívat své zdroje a brát si je rozhodnutí, aniž by zasahovali do území toho druhého, věděli, co je jejich vlastní a co cizí.

Totéž se děje v rámci země: je třeba vědět, kam až sahá pravomoc a odpovědnost místních delegátů státu, tedy kam například končí moc jedné provinční vlády a kde začíná moc druhé. .

Co by se stalo, kdyby neexistovalo žádné politické rozdělení?

Na tuto otázku lze odpovědět mnoha způsoby.Optimističtější pohled, který vkládá větší důvěru ve schopnost lidí vládnout si mírumilovně a spolupracovat, by znamenal, že s koncem politického rozdělení a zánikem hranic by se lidé mohli volně pohybovat, kde se jim zlíbí, a žít, kde se jim zlíbí. ... bez obav o imigrační zákony nebo národnosti.

To má však něco utopického. V r vznikly hranice a politicko-správní dělení Dějiny z jednoho důvodu: formálně omezit politické pravomoci a sociální mandáty takovým způsobem, aby nedocházelo ke konfliktům ohledně toho, kdo vládne kterému území, ani jak daleko zákony toho či onoho úřadu.

Pokud by tyto dohody a organizace zmizely, mohly by se znovu objevit určité spory, války a konflikty, které byly překonány díky organizaci akceptované oběma stranami.

Mapy s politickým rozdělením