Vysvětlíme, co je to úrok a jak se ekonomický zájem vyvíjel v historii. Také, jaké jsou úrokové sazby?
co je to úrok?
Pojem zájem pochází z latiny zájem, a funguje to k vyjádření toho, co lidi zajímá o problém. První význam termínu je pak ten, který je spojen s psychologie a emocionalita, která chápe, že zájem je pocit, který nutí člověka zúčastnit se nějaké události nebo a proces.
Psychoanalýza věří, že zájem je sám o sobě zájmem sobecký (sebe), na rozdíl od altruismu, což je zájem o druhého. Slovo souvisí s myšlenkou motivace, Co to znamená příčina pohybu. V oblastech, jako je škola nebo práce, je tato otázka zájmu hodně analyzována a má se za to, že motivace, které vzbuzují zájem lidí, jsou různé: přijetí druhého, potřeba krmit, kulturní čest, idealismus, samostatnost, fyzická aktivita, umět, romantika, úspora, společenské postavení nebo pomstu.
Oddělený od prvního, tam je pejorativní význam termínu. Když osoba provádí zjevný akt dobré víry, jak bylo uvedeno dříve, jistě to dělá z nějakého zájmu. Když je však uvedeno, že výslovně „udělal mimo zájem“ Naznačuje se, že důvodem, který ho motivoval, nebylo něco duchovního a humanitárního (jako např solidarita, milovat, přátelství), ale něco k získání konkrétního, okamžitého nebo zprostředkovaného prospěchu (materiální statky, peníze, vrácení přízně).
Zájem o ekonomii
v ekonomika, úrok je velikost, obecně udávaná jako procento (běžně označované jako „sazba“), kterou dlužník platí za použití peněz, které si vezme od věřitele. V nejznámějším případě (úvěr) bude úrokem procento peněz, které by věřitel získal jako výhodu za dočasné užívání svého majetku po určitou dobu. počasí (obvykle jeden rok).
Otázka ekonomického zájmu má velmi vzdálený původ:
- V Středověk. Církev například považovala úrok za hřích lichvy na základě stanovení moratoria na dobu, která uplynula, kdy byl čas výhradním vlastnictvím Boha.
- Na renesance. Vzniká myšlenka pronajímat peníze jako každé jiné zboží, protože náklady na plynutí času se začaly chápat jako „náklady obětované příležitosti’.
- V Moderní éra. Klasická ekonomie představila první studie o úrokové míře. Adam Smith byl prvním představitelem školy, který věřil, že peníze jako komodita podléhají nabídka a poptávka, které by se v rovnovážném bodě dohodly na úrokové sazbě.
Úrokové sazby
Nejzajímavější dnešní diskuse o úrokové sazbě je ta, která ji chápe jako zdroj Stát ovlivňovat ekonomiku: centrální banky zemí stanovují úrokovou sazbu, se kterou budou poskytovat půjčky ostatním banky. Tato sazba odpovídá makroekonomické politice země, přičemž se rozumí, že vysoká míra povzbuzuje úspora a nízká sazba povzbuzuje spotřeba. Svou roli hrají i další faktory, jako je inflace, produkce a nezaměstnanost.
Úrokovou sazbu lze klasifikovat podle různých kritérií:
- Jednoduchý zájem. Je to ten, který se získá, když zájmy, které jsou vytvářeny, tak činí z hlavní město počáteční.
- Složené úročení. Je to ten, který se získá, když se vyrobený úrok periodicky přidává k počátečnímu kapitálu, čímž se jeho reprodukuje získat.
Na druhé straně, nominální úrok je procento dohodnuté mezi věřitelem a dlužníkem půjčky, které druhý musí přidat ke kapitálu. Skutečný úrok je ten, který odečítá míru inflace od nominální, takže měří kupní síla z příjem s ohledem na zájem.
Zatímco nominální úrok bude vždy kladný, skutečný úrok může být úrok záporný, což investorovi přináší a efektivita nákladů negativní, což může mít negativní důsledky pro ekonomiku.