• Co je to anorganická sloučenina?
• Jaké mají vlastnosti?
• Typy anorganických sloučenin
• Příklady anorganických sloučenin

Vysvětlíme, co je to anorganická sloučenina a její vlastnosti. Také typy anorganických sloučenin, které existují a příklady.

Anorganické sloučeniny jsou méně hojné než organické.

Co je to anorganická sloučenina?

Na rozdíl od organických sloučenin, typických pro chemii života, jsou anorganické sloučeniny takové, jejichž složení není založeno převážně na uhlíku a vodíku, ale zahrnují různé typy Prvky, téměř každý známý Periodická tabulka.

Tyto sloučeniny vznikají reakcemi a fyzikálními jevy přítomnými v Příroda, Jako solární energie, působení elektřiny nebo tepla apod., které umožňují vznik různých látek. Jejich atomy Y molekul obvykle se připojí iontové vazby nebo kovalentní.

Navzdory rozmanitosti dostupných prvků jsou anorganické sloučeniny mnohem méně hojné a rozmanité než organické. Navíc mají způsob nomenklatura různé a obvykle se účastní různých procesů.

Anorganické sloučeniny lze rozdělit na: oxidy, peroxidy, hydridy, soli, hydroxidy a oxacidy.

Jaké mají vlastnosti?

Anorganické sloučeniny mají vysoké teploty tání a varu.

Anorganické látky se od sebe mohou velmi lišit, takže jejich vlastnosti nejsou vždy společné nebo univerzální. Obecně však lze zmínit některé vlastnosti:

• Dobří řidiči teplo a z elektřina.
• The iontová vazba (elektrovalentní).
• Mají body fúze Y vařící.
• Nějaký pevnýobvykle vykazují tvrdost a křehkost.
• Jsou obvykle organizovány ve formě krystalů, když jsou to pevné soli, kvůli nedostatečné pohyblivosti mezi nimi ionty.

Typy anorganických sloučenin

Hydroxidy vznikají spojením kovu s hydroxylovou skupinou.

Anorganické sloučeniny mají širokou škálu struktur, ale mohou být klasifikovány podle počtu prvků, které se podílejí na tvorbě každé sloučeniny, následovně:

• Binární sloučeniny. Jsou to takové, které se skládají pouze ze dvou chemických prvků. Jako:
  • Oxidy Jsou to sloučeniny vzniklé spojením kyslíku (O2) s některými kovový prvek (zásadité oxidy) popř nekovový (oxidy kyselin) z periodické tabulky. Například: oxid chloru (VII) nebo dichlorheptaoxid (Cl2O7), oxid železitý (II) nebo oxid železnatý (FeO).
  • Peroxidy Peroxidy vznikají spojením peroxidové skupiny (O22-) s kovovým prvkem. V těchto sloučeninách má kyslík oxidační číslo -1. Například: peroxid zlata (III) (Au2 (O2) 3), peroxid lithia (Li2O2).
  • Hydridy Mohou být kovové i nekovové. Kovové hydridy vznikají spojením hydridového aniontu (H–) se záporným elektrickým nábojem, s libovolným kovovým kationtem (kladný náboj). Nekovové hydridy vznikají spojením nekovu (který v tomto případě vždy reaguje s nejnižším oxidačním stavem) a vodíku. Hydridy jsou obecně plynné a jsou pojmenovány tak, že se před jméno nekovu připojí výraz -vodík. Například: hydrid Lithium (LiH), hydrid berylnatý (BeH2), fluorovodík (HF (g)), chlorovodík (HCl (g)).
  • Hydracidy nebo binární kyseliny. Jsou to binární kyseliny složené z vodíku a nekovu jiného než kyslík. Například: kyselina chlorovodíková (HCl (aq)), kyselina fluorovodíková (HF (aq)) nebo vodík selen (H2Se (aq)).
  • Binární soli. Jsou to sloučeniny tvořené sadami elektricky nabitých atomů, buď kationtů (+) nebo aniontů (-). Tyto soli se skládají pouze ze dvou typů atomy. Například: chlorid vápenatý (CaCl2), bromid železitý nebo bromid železitý (FeBr3).
• Ternární sloučeniny. Jsou to sloučeniny, ve kterých jsou zahrnuty tři chemické prvky. Jako:
  • Hydroxidy Jsou to sloučeniny vzniklé spojením kovového prvku s hydroxylovou skupinou (OH–). Běžně se jim říká „zásady“ nebo „alkálie“. Například: hydroxid sodný (NaOH), hydroxid germanitý (IV) (Ge (OH) 4).
  • Oxacidy. Jsou to kyselé sloučeniny, které vznikají reakcí mezi anhydridem (nekovovým oxidem) a Voda. Jeho vzorec vždy závisí na vzoru HaAbOc, kde A je přechodný kov nebo nekov a a, b a c jsou indexy, které udávají množství každého atomu. Například: kyselina sírová (H2SO4), kyselina uhličitá (H2CO3)
  • Ternární soli. Jsou to sloučeniny tvořené sadami elektricky nabitých atomů, buď kationtů (+) nebo aniontů (-). Tyto soli se skládají pouze ze tří typů atomů. Například: dusičnan lithný (LiNO3) a síran měďnatý (II) (CuSO4).

Příklady anorganických sloučenin

Amoniak je anorganická molekula složená z vodíku a dusíku.

Některé běžně používané anorganické sloučeniny jsou:

• Voda (H20). Navzdory tomu, že je ve světě tak hojný a je pro něj nepostradatelný život, voda je anorganická látka. Tato látka je kapalná teplota normální (25 ºC) a pevný, když je ochlazen pod 0 ºC. Na druhou stranu, když je vystaven teplotám nad 100 ºC parní.
• Chlorid sodný (NaCl). Je to obyčejná sůl, kterou jíme. Skládá se z atomu sodíku a atomu chloru a nachází se hojně v zemská kůra, zvláště rozpuštěné ve vodách moře.
• Amoniak (NH3). Je molekula anorganická sloučenina vodíku a dusíku. Tato látka je vylučována spolu s dalšími (např. močovinou) jako odpad z metabolismu různých žíjící bytosti. Obvykle přichází v plynné formě a má charakteristický nepříjemný zápach.
• Oxid uhličitý (CO2). Je to plyn složený z uhlíku a kyslíku. U nás je mimořádně hojný atmosféra protože různé metabolické procesy jej vylučují jako vedlejší produkt, např zvířecí dýchání, kvašení, atd. Je zároveň základním vstupem k provedení fotosyntéza z rostliny.
• Oxid vápenatý (CaO). Nazývá se také „pálené vápno“ a je široce používáno ve stavebnictví. Získává se kalcinací vápencových nebo dolomitových hornin, bohatých na minerální zdroje vápníku.